Čtenářství a míra čtenářské gramotnosti žáků je jedním z významných faktorů určujících jejich úspěšnost ve studiu. Čtení vyžaduje od čtenáře aktivitu – myšlení. Čtení je pomalé, neobejde se bez trpělivosti. Porozumění textům nastává jen v případě náležitého soustředění. Stává se, že sám text klade porozumění velké překážky a čtenář musí vynaložit velké úsilí, aby se s nimi vypořádal. Čtení nepředkládá hotové obrazy, čtenář je odkázán na svou vlastní představivost. Čtení je z větší části nespolečenské, odehrává se stranou dynamických dějů. To jsou jen některé z příčin, proč čtenářství dětí vyžaduje hodně podpory ze strany dospělých.

Působení rodiny je pro dítě od narození pro vztah ke čtení, čtenářským dovednostem a postojům klíčové. Škola má ve srovnání s podmínkami v rodině ztíženou situaci, ale není bezmocná. Dokonce může udělat ze svých nevýhod přednosti. Větší počet žáků umožňuje vést vrstevnické hovory o četbě. Děti si navzájem mohou doporučovat knihy, mohou konfrontovat své pochopení s ostatními, ve škole může být po ruce více knih než v rodině.

Prožitek z četby se nedostavuje ihned. Dítě se potřebuje umět začíst. Musí přijít na to, co mu kniha, kterou právě drží v rukou, může poskytnout. Účinným nástroj představuje čtenářská dílna. Jde o celoroční systém práce s knihami. Má – li dítě číst, musí dostat časový prostor. Ten je třeba zařazovat pravidelně.

Projekt „Brána jazyků – čtenářské dílny" – byl v naší škole realizován ve třídách VI. A a VII. A. Jednou týdně dostali žáci možnost věnovat se 25 minut tichému souvislému čtení knihy, kterou si ve škole vybrali. Tento nápad přijali s velkým nadšením. Množství různorodých knih vzbudilo jejich zájem.

Četba má velký vliv na rozšiřování slovní zásoby, zlepšení pravopisu, k lepším studijním výsledkům i v jiných předmětech, zlepšení pozornosti. Ještě jedna okolnost mluví ve prospěch čtenářských dílen. Zásadní rozdíl v četbě celé beletristické knihy před četbou krátkých ukázek v čítance.