Soutěže v humanitních odvětvích nejsou mezi dětmi tolik populární. Avšak vždy se najdou tací, kteří se v nich rádi utkají se svými spolužáky a spolužačkami. V recitační soutěži, kterou na druhém stupni každoročně pořádáme, bylo letos v obou kategoriích dostatek soutěžících, a tak být na stupních vítězů nebylo nic jednoduchého - nestačilo jen odhrkat text a přebrat diplom. 

 První kategorii tvořilo 7 žákyň z 6. a 7. ročníku, a dokonce se i mezi chlapci z 6. A našel jeden odvážlivec. Nervozita pracovala, někteří byli trochu rozhození, ale to k tomu patří, žádný učený z nebe nespadl. Na třetím místě se nakonec umístil jediný zástupce mužského osazenstva Lukáš Dřevo z 6. A s básní Kdo je víc?, po dlouhém rozhodování obsadila druhé místo Izabela Paciorková z 6. A s humorným textem Monika, co chtěla poníka a na první místo díky recitaci básně Jak vznikla řeč vystoupala Tereza Baranovská ze 7. B. Její milý projev, pěkný přednes a lehkost recitace nakonec rozhodla. 

 V kategorii starších žáků spolu soupeřilo 5 žaček z 8. a 9. ročníku. I zde jsme slyšeli recitaci poznamenanou stresem, ale i výborné umělecké přednesy těžkých básnických textů, při nichž bylo nutné samotným básním rozumět. Výkony byly vyrovnané, ale i tak jsme se s paní učitelkou Pláteníkovou shodli na vítězné trojici. Na třetím místě s básní Maminčino zrcátko skončila Kateřina Šomodiová z 8. A, na druhou příčku vyšplhala Julie Baránková z 9. A s básní Jsem jaká jsem a konečně na místo první dosáhla Viktória Brindzová z 8. A a její recitace hluboké a krásné básně Oči. Skutečně se jí povedlo vystihnout svým přednesem podstatu Wolkerových slov, moc hezky se to poslouchalo. 

 I děti mohly hlasovat a se svými tipy na vítěze se nelišily se skutečnými vítězkami, jen v druhé kategorii získaly shodný počet druhá Baránková a první Brindzová.

 Všem soutěžícím děkuji za účast a doufám, že se s nimi na recitačních soutěžích budu potkávat dál.

Mgr. Michal Škamrada

[widgetkit id=426]